Milan Orlowski se narodil 7. 9. 1952 a poprvé se prosadil na evropské scéně roku 1969, kdy vybojoval titul juniorského mistra Evropy. Pět let na to si tento evropský titul zopakoval, ale už v kategorii dospělých. V roce 1975 vybojoval s družstvem bronzovou medaili na mistrovství světa v Kalkatě a měl životní formu. Bohužel v soutěži jednotlivců jej skolila horečka, čímž skončily jeho naděje na mediali z mistrovství světa jednotlivců, které při jeho formě nebyly rozhodně nereálné.
V roce 1977 vyhrál Milan Orlowski turnaj TOP 12. a o rok později v roce 1978 vybojoval s Gáborem Gergelym z Maďarska titul mistrů Evropy ve čtyřhře.
V roce 1979 byl Orlowski týmem družstva, které vybojovalo bronzové medaile na Mistrovství světa ve složení Milan Orlowski, Josef Dvořáček a Jindřich Panský. Tuto medaili obhájili v o dva roky později v roce 1981, kdy s nimi hrál ještě Vladimír Broda.
V roce 1980 vybojoval Milan Orlowski spolu s Ilonou Uhlíkovou titul mistrů Evropy ve smíšení čtřyhře. V roce 1983 vyhrál Orlowski podruhé turnaj TOP 12.
V roce 1985 vybojoval Milan Orlowski spolu s Jindřichem Pabnským stříbrnou mediali ve čtřyhře na mistrovství světa.
Vrchol Milana Orlowského byl nejspíš v roce zároveň 1974, kdy mimo zisku titulu mistra Evropy ve dvouhře ještě dosáhl nejlepšího umístění na žebříčku ITTF - 3. místo celosvětově a 1. místo mezi evropskými hráči. Během celých sedmdesátých let a první poloviny let osmdesátých patřil ke světové špičce (pohyboval se v první desítce světového žebříčku).
Zdroj: Wikipedie
